Anthropic začal do textů, které vypadnou z Claude, vplétat neviditelnou značku. Není to metadata, která se dají smazat — je to součást samotného textu a putuje s ním, když ho zkopírujete jinam. Zprávy o tom psaly jako o detekci AI obsahu. Když jsem si přečetl, co k tomu Anthropic napsal sám, ukázalo se něco jiného a pro firmu důležitějšího: značka neříká „tohle napsala AI". Říká „tohle prošlo přes Claude". To je rozdíl, který se vás týká i tehdy, když si necháte jen opravit čárky ve vlastní smlouvě.
Co se stalo
- Značka je uvnitř textu, ne vedle něj. V nápovědě Anthropicu stojí, že model vplete do textu nepostřehnutelný vodoznak, který „neuvidíte a nemění význam, kvalitu ani čitelnost odpovědi". A protože je vodoznak součástí textu, „bude s textem cestovat, když ho zkopírujete a vložíte jinam, a může přežít i určité úpravy".
- Týká se modelů uvedených 2. srpna 2026 a později. Ty podle Anthropicu umí značkovat od svého spuštění. U starších modelů se na tom teprve pracuje.
- Platí to všude, kde Claude běží. Anthropic uvádí Claude Platform (API), Claude, Claude Code, Claude Cowork i Claude Tag, a k tomu Claude dostupný přes AWS, Google Cloud a Microsoft Foundry. Ne jen v Evropě — celosvětově.
- U souborů je to jiná technika. Podporované formáty (Anthropic jmenuje .svg, .png, .jpg) dostanou podepsaná metadata podle standardu C2PA. Formulace v nápovědě je přesná a stojí za pozornost: metadata „signalizují, že soubor byl zpracován Claudem".
- Anthropic je podepsaný pod evropským kodexem. Přihlásil se ke Kodexu chování k průhlednosti obsahu generovaného AI, který Komise zveřejnila 10. června 2026. Kodex míří na povinnosti z článku 50 AI Aktu, jež platí od 2. srpna 2026. Ke konci července ho podepsalo zhruba 190 firem a organizací.
Co jsem při ověřování zjistil navíc
Tři věci, které v přejímajících článcích nebyly, a všechny tři mění, jak se k tomu má firma postavit.
- Značka neprokazuje autorství, jen průchod. Anthropic to píše opatrně: detekce ukáže, že obsah „mohl být zpracován Claudem". Ne že ho Claude napsal. Prakticky to znamená, že když do Claude vložíte vlastní hotový text a necháte si ho přeformulovat, zkrátit nebo opravit, výstup může nést stejnou značku jako text vymyšlený od nuly. Pro firmu, která si nechává AI čistit nabídky, smlouvy nebo texty pro tendr, je tohle podstatnější než celý zbytek zprávy.
- Detektor zatím veřejně neexistuje. Anthropic v nápovědě říká jen, že „podrobnosti o mechanismech detekce zveřejní v připravované technické dokumentaci". Dnes tedy nikdo zvenčí nemůže váš text otestovat. Značka je zatím spící — riziko je budoucí, ne dnešní. Stejně opatrně je na tom Google: SynthID podle stránky DeepMindu značkuje i text z Gemini, ale ověřovací portál SynthID Detector je zatím jen pro schválené testery a novináře, s pořadníkem.
- Chybějící značka nic nedokazuje. Anthropic výslovně upozorňuje, že absence značky neznamená, že obsah nevznikl pomocí AI, a že intenzivnější úpravy mohou vodoznak setřít. Kdo si od toho slibuje spolehlivý nástroj na odhalování AI textů, bude zklamaný — a kdo na výsledku takového nástroje postaví obvinění zaměstnance nebo dodavatele, může se ošklivě splést.
Co jsem nenašel: nápověda nezmiňuje žádnou možnost značkování vypnout, ani pro firemní zákazníky na API. Neznamená to, že neexistuje — jen že o ní Anthropic na téhle stránce nepíše.
Proč se to týká i vás — a proč jinak, než se píše
Nejdřív ta dobrá zpráva, protože je většinová. Povinnost značkovat výstupy má poskytovatel modelu, ne vy. Článek 50 odst. 2 AI Aktu ukládá označování strojově čitelným způsobem tomu, kdo model provozuje — tedy Anthropicu, Googlu, OpenAI. Ve struktuře evropského kodexu je to Sekce 1. Vaše firma jako uživatel do téhle povinnosti nespadá a nemusí kvůli vodoznaku dělat vůbec nic.
Povinnost pro vás jako pro toho, kdo AI nasazuje, je v Sekci 2 a je úzká. Podle pokynů Komise se týká deepfaků a textových publikací, které informují veřejnost o věcech veřejného zájmu bez lidské kontroly nebo redakční odpovědnosti. Firemní blog o vašem produktu, nabídka klientovi ani interní směrnice pod tuhle definici nespadají. Když článek napíše AI a člověk ho před vydáním přečte a podepíše se za něj, uplatní se výjimka.
Skutečné riziko tedy není regulatorní, ale smluvní a reputační:
- Zadávací podmínky a smlouvy, které AI zakazují. Přibývá tendrů, grantových výzev a klientských smluv s klauzulí „dílo nesmí být vytvořeno pomocí AI". Dokud to nikdo neuměl ověřit, byla to formalita. Až detektor vyjde, přestane jí být — a značku ponese i text, který jste napsali vy a jen si ho nechali učesat.
- Práce odevzdávaná pod cizím jménem. Agentury, překladatelé, copywriteři, poradci. Kdo dodává text klientovi jako svůj, měl by dnes vědět, jestli mu přes Claude neprošel.
- Falešná jistota na obou stranách. Značka je jen indicií o průchodu modelem. Ani její přítomnost, ani nepřítomnost neobstojí jako důkaz o tom, kdo text vymyslel.
Co s tím
- 1. Zjistěte, kudy u vás texty přes Claude procházejí. Nejde o to, kdo „používá AI", ale kde vzniká text, který jde ven pod jménem člověka nebo firmy — nabídky, smlouvy, tendrová dokumentace, texty pro klienta. Půl hodiny s vedoucími oddělení stačí.
- 2. Projděte smlouvy a zadávací podmínky na klauzule o AI. Tohle je jediný krok, který má dnes reálnou naléhavost. Když se někde zavazujete, že dílo vzniklo bez AI, potřebujete to buď dodržet, nebo klauzuli přeformulovat na to, co skutečně myslíte (typicky: odpovědnost za obsah nese člověk).
- 3. Napište jednu větu do interního pravidla. Například: „Text, který jde ven pod jménem firmy, smí projít AI úpravou; za obsah odpovídá konkrétní člověk, který ho před odesláním četl." Tím zároveň naplníte výjimku z pokynů Komise a nepotřebujete k tomu žádný dokument navíc.
- 4. Nekupujte nástroje na odstraňování vodoznaků. Za prvé to podle Anthropicu vyžaduje takové přepsání, že už si text stejně napíšete sami. Za druhé, když se ve smlouvě zavážete k něčemu a pak to obejdete, problém není technický.
Kdy tohle není práce pro poradce
Řeknu to i proti vlastnímu byznysu: na vodoznaky si nikoho zvát nemusíte. Není to nová povinnost, není k tomu co auditovat a vyřešíte to jednou větou v interním pravidle a kontrolou smluvních klauzulí. Kdyby vám někdo v příštích týdnech nabízel „audit připravenosti na značkování AI obsahu", je to prodej strachu.
Kde to řeším s klienty
Smysl to dává tam, kde AI nejen upravuje texty, ale rozhoduje nebo jedná navenek. Pak sedne AI Act Readiness Audit — inventář use-cases, riziková klasifikace a gap analýza s doložitelnou zprávou pro vedení — nebo AI Agent Governance Checkup, když vám agent sahá na systémy. A jestli si jen nejste jistí, do které z těch dvou situací patříte, začněte AI Risk Scanem zdarma. Dvacet minut a víte, jestli máte co řešit.