Většina firem má za to, že AI Akt řeší ten, kdo model vyrobil. Pokyny Evropské komise k článku 50, které jsou od 20. července 2026 na stole, ale obsahují příklad, po kterém spousta českých firem přeskočí do jiné kategorie: kdo si nechá postavit chatbota a provozuje ho pod svou značkou, je poskytovatel, ne uživatel. A 2. prosince 2026 končí jediný odklad, který k tomu existuje.
Co se stalo
- Komise vydala pokyny k článku 50 AI Aktu. Dokument je označen C(2026) 5054 final, datovaný v Bruselu 20. 7. 2026, příloha má padesát stran výkladu a příkladů. Komise v odstavci (5) sama píše, že pokyny nejsou závazné a autoritativní výklad může dát jen Soudní dvůr EU — ale dozorové orgány podle nich budou postupovat. Stránka s dokumentem u Komise.
- Povinnosti platí od 2. srpna 2026. Podle odstavce (153) musí být k tomuto datu v souladu všechny systémy v působnosti, bez ohledu na to, kdy byly uvedeny na trh.
- Jediná výjimka je do 2. prosince 2026. AI Omnibus zavedl odklad pouze pro povinnost strojového označení a detekce podle čl. 50 odst. 2, a jen pro generativní systémy uvedené na trh před 2. 8. 2026. Komise k tomu výslovně dodává: systém, který je zčásti interaktivní a zčásti generativní, má odklad jen na označování — sdělení, že jde o AI, muselo fungovat už od 2. srpna.
- Pokuty: do 15 000 000 EUR nebo 3 % celosvětového ročního obratu, podle toho, co je vyšší. U malých a středních podniků včetně startupů se naopak použije to, co je nižší (odstavec 152). Ten druhý dovětek většina přehledů vynechává.
Kdy se z vás stane poskytovatel
Tohle je jádro celé věci. Poskytovatelem je podle čl. 3 odst. 3 ten, kdo systém vyvine nebo si jej nechá vyvinout a uvede ho na trh či do provozu pod svým jménem nebo ochrannou známkou. Pokyny to ilustrují dvěma příklady, které sedí na běžnou českou firmu:
- „Společnost nebo jiná organizace (např. orgán veřejné moci), která vyvinula interaktivní systém AI (např. chatbota) interně a uvádí jej do provozu v Unii pro vlastní potřebu a pod svým jménem nebo ochrannou známkou." — i chatbot, kterého máte jen pro sebe, z vás dělá poskytovatele.
- Převzatý systém, který upravíte (pokyny uvádějí příklad doučení na vlastních datech) a provozujete pod svou značkou — stáváte se poskytovatelem toho nového systému, aniž by tím zanikla odpovědnost původního dodavatele.
Naopak firma, která si jen objedná reklamu u agentury a nerozhoduje o tom, jestli a jak agentura AI použije, podle pokynů není ani provozovatelem. A zaměstnanci — grafici, redaktoři, weboví designéři — nejsou samostatnými provozovateli; tím je právnická osoba, pod jejíž autoritou systém běží. Zdroj: otázky a odpovědi Komise k článku 50.
„Vždyť je přece jasné, že je to robot" — u helpdesku ne
Výjimka pro případ, kdy je umělá povaha zřejmá, existuje, ale Komise ji nařizuje vykládat restriktivně: má platit jen tam, kde průměrnému člověku z cílového publika „nezůstává téměř žádná pochybnost". Pokyny k tomu dávají obě strany seznamu.
- Zřejmé je například: asistent pro vlastní zaškolené zaměstnance (HR, právní, nákup, IT podpora), nástroje pro vývojáře, systémy jen pro vyškolené zdravotníky, postavy v singleplayerové hře.
- Zřejmé není — a povinnost tedy platí — u „chatbotů zabudovaných do online platforem nebo nástrojů podpory (helpdesků), kde uživatelé přímo interagují a dostávají výstupy AI, které mohou vnímat jako lidské". Tedy přesně ten typ, který má na webu většina firem.
Pokyny navíc v odstavci (38) vyjmenovávají, co samo o sobě nestačí: sdělení jen v obchodních podmínkách, v URL nebo v dokumentaci; strojové značky, které uživatel v okamžiku interakce nevnímá; a nejasné signály — jmenovitě obecné označení „asistent". Jako dostatečný příklad Komise naopak uvádí první zprávu typu „Komunikujete se systémem AI" nebo u telefonní linky větu na začátku hovoru.
Kdy naopak označovat nemusíte
Řeknu to i proti vlastnímu byznysu: povinnost viditelně označovat AI text je užší, než se prodává. Týká se textu, který je (1) publikovaný, (2) informuje veřejnost a (3) o věci veřejného zájmu. Pokyny přímo uvádějí příklady, které do toho nespadají:
- reklama a popisy produktů (pokud neobsahují tvrzení o zdraví, bezpečnosti spotřebitele nebo udržitelnosti),
- shrnutí zpráv, které chatbot vygeneroval jen tomu, kdo se zeptal,
- interní firemní texty a komunikace na intranetu — ty se nepovažují za publikované,
- poradenský text konzultanta pro klienta ohledně souladu s předpisy.
Do působnosti naopak spadají třeba AI upravené firemní zprávy s informacemi pro investory na webu kotované společnosti nebo článek na lifestyle webu porovnávající vliv diet na nemoc. A pozor na jednu pastičku: obsah vytvořený před 2. srpnem 2026 se zpětně označovat nemusí, ale text vytvořený před tímto datem a publikovaný až po něm označení vyžaduje.
Redakční kontrola vás vyváže, ale musí být skutečná
Z označování textu vyvazuje lidská kontrola s redakční odpovědností. Pokyny ale zpřísňují, co se za ni počítá: ověření faktů je minimum, které do té kontroly musí patřit. Pravopisná či gramatická korektura, pouhá existence redakční politiky, automatizovaná revize nebo formální schválení bez věcného zásahu nestačí. A klíčová věta pro každého, kdo pouští AI na text až nakonec: „Jakýkoli podstatný zásah AI, k němuž dojde po lidské kontrole, způsobí, že se výjimka stane neplatnou." Kdo se na výjimku spoléhá, měl by mít podle pokynů také veřejně dohledatelné jméno nebo funkci osoby s redakční odpovědností.
Kodex podepsalo 190 organizací. Českých jmen je v seznamu minimum
Souběžně existuje Kodex chování k transparentnosti obsahu vytvořeného AI — dobrovolný nástroj, kterým lze soulad doložit jednodušší cestou. Podle Komise ho do konce července 2026 podepsalo asi 190 organizací, z toho sekci 1 (poskytovatelé) 82 a sekci 2 (provozovatelé) 152. Mezi signatáři jsou Anthropic, Google, Meta, Microsoft, Mistral, OpenAI, ale i Lufthansa, Getty Images, Lenovo nebo Bulgari.
Prošel jsem zveřejněný seznam signatářů a jména s českou právní formou jsem v něm našel jen dvě — Cognito.CZ, s.r.o. a IS Produkce s.r.o., obě v sekci pro provozovatele. Nelze vyloučit, že se v seznamu skrývá česká firma pod názvem, který to neprozradí; každopádně je to řádově méně, než odpovídá velikosti trhu.
Podpis kodexu není povinný. Komise ale v odstavci (148) píše, že kdo ho nepodepíše, musí soulad doložit jinak, a očekává se od něj gap analýza proti opatřením kodexu — a že takové firmy budou pravděpodobně dostávat víc žádostí o informace. Jinými slovy: nepodepsat je legitimní, ale papírování se tím spíš přidá, než ubere.
Co s tím do 2. prosince
- 1. Rozhodněte, jestli jste poskytovatel, nebo provozovatel. Otázka zní: vyvinuli jsme si systém sami nebo na zakázku a běží pod naší značkou? Pokud ano, dopadají na vás povinnosti podle odst. 1 a 2, ne jen označování obsahu. Zapište to i s odůvodněním — u kontroly to bude první dotaz.
- 2. Zkontrolujte první zprávu chatbota. Musí být v ní, ne v podmínkách. Slovo „asistent" samo nestačí. U hlasové linky patří sdělení na začátek hovoru.
- 3. Projděte generativní systémy uvedené před 2. srpnem. Jen ony mají odklad na strojové označení do 2. prosince 2026. Zjistěte u dodavatele, jestli výstupy značkuje, a odpověď si nechte písemně.
- 4. Oddělte texty veřejného zájmu od marketingu. Popisy produktů a reklamu neoznačujte zbytečně; zaměřte se na to, co informuje veřejnost — zprávy pro investory, zdravotní a bezpečnostní tvrzení, udržitelnost.
- 5. Když spoléháte na redakční výjimku, zafixujte pořadí. Lidská kontrola s ověřením faktů musí být poslední krok. Doladit text AI po schválení znamená výjimku ztratit.
Kde to řeším s klienty
Rychlá cesta je Průhlednost AI Aktu — zavedení a doložení od 6 900 Kč: sdělení u chatbota, strojově čitelné označení obsahu a datovaný záznam, kterým to doložíte. Pokud si nejste jistí rolí poskytovatel × provozovatel a chcete inventuru všech AI use-cases s rizikovou klasifikací, sedne AI Act Readiness Audit. Když vám AI jedná navenek, je na místě spíš AI Agent Governance Checkup. A jestli chcete jen vědět, na čem jste, začněte AI Risk Scanem zdarma — dvacet minut. Když z něj vyjde, že máte čistý stůl, ode mě nic nepotřebujete.